• Nezařazené

    Tak trochu jiné koledy

    Pokud si chcete stejně jako já užít vánoční atmosféru, ale z klasických koled, kde dojemně pěje dětský sbor, máte osypky, pokud slyšíte víc jak tři za sebou? Nechcete v každé sloce slyšet o požehnání, andělech a božím synáčku, protože nejste věřící a tenhle význam Vánoc Vás nebere? Poslední tři roky jsem si v převánočním čase sestavovala mix “tak trochu jiných” vánočních písniček, které bychom si mohli pouštět třeba v práci. Samozřejmě nejsem všeználek, určitě jich existuje ještě mnohem víc a možná Vám také některé z mých tipů mohou přijít stupidní. Proto sem s dalšími, ráda poznám další!Nehledejte v tom žádnou spojovací myšlenku, prostě některé jsou vtipné, některé ironické, něco brutál…

  • Nezařazené

    Předvánoční vichřice

    Poslední týden před Vánoci jsem čirou náhodou byla hrozně kulturní. Dva dny po sobě v Činoherním studiu, pěkně polaskat ducha. Středeční představení Beze světla/Kein Licht stálo na úžasném vizuálním zážitku a hlavně díky němu bylo možné přednášený text, který byl svým ražením určen pro náročného diváka (jméno nositelky Nobelovy ceny za literaturu Elfriede Jelinek jsem sice slyšela poprvé, ale zdá se, že minimálně na katedře germanistiky je to zásadní pojem), téměř samovolně a jakoby mimochodem vstřebat, ač přehršel slov docházel k mému v ten den velmi unavenému mozku jen velmi klikatými cestičkami. zdroj Vize postapokalyptického světa byla velmi znepokojující a já si poté vykračovala namrzlým Ústím přes celé město domů…

  • Bydlím,  Řeším

    Světýlka

    Říká se, že k Vánočnímu času patří světýlka proto, že denního světla je tak strašně málo, že si ho musíme nahradit právě svíčkami, lucerničkami, blikačkama a dalšími světelnými producenty.A je to opravdu nutnost! Do práce vstávám za tmy, z práce za tmy odcházím, dnes jsem se nad ránem vrátila z večírku a to málo, co bylo bílým dnem, jsem prospala. Představuji Vám své světlonoše…Asi třetí rok mám místo adventního věnce tyhle čtyři blyštivé baňky z Nanu Nana. A kašlu na zapalování jich po jedné 🙂 Víc světla je prostě víc světla! Vánoce bez vloček si neumím představit 🙂Svítící řetěz mám z Ikey.    Nejnovějším přírůstkem je aromalampička a nechápu, že…

  • Řeším

    Až tak moc tě nežere

    Je skvělé, že na světě existují věci, které umějí občas trudnomyslného člověka spolehlivě nakopávat.   Samozřejmě, také existují škarohlídi, kterým nepomůže vůbec nic, jenže já jsem bojovník a pořád mě nepřestává udivovat a nadchávat (nebo nadchýnat? To je snad ještě horší, ale jak byste dali sloveso „nadchnout“ do nedokonavého vidu, aby to odpovídalo tomu, co máte na mysli?:)), že mi často stačí jen lehce brnknout na tu správně naladěnou notu a všechno má najednou jasnější obraz. A dnes tím nadchávadlem byla kniha a po ní následující očistná úvaha.            Pro dnešek tedy trocha ženské psychologie. Koho to děsí, ať dál nečte. Film He is just not that into you je geniální.…

  • Bydlím,  Cestuji

    Ašácká zvěř

    Vybrala jsem si dva dny dovolené a na získaný prodloužený víkend vyrazila do Aše, abych si užila rodinky a taky prvního sněhu. Ten jsem ale v Aši očekávala již před měsícem. Letos se to nějak courlo 🙂 Sobota: Pohraniční výlet přes Benešův palouček, zakončený v Sokolovně v Krásné, kde jsme horkým čajem vzdali hold statečným pohraničníkům… Jakub pózující u data Benešova útěku přes hranice… Pamětní kniha se zdůrazněnou poznámkou, že není určena pro lovce kešek 🙂 Říše… Podzim v plné depresi (ehm.. kráse samozřejmě!) Roman v Sokolovně Pohraničníkům zdar! Neděle: Vytoužený první snížek a procházka okolo ašské rozhledny s Růženkou a jejím Otíkem: Pondělí: Ještě před odjezdem jsem stihla další…

  • Bydlím,  Cestuji

    Tak různě…

    Nahromadilo se mi tu několik fotek drobností, které postupně přibývají do mého bytu… Takhle to třeba vypadá, když mají v Kauflandu v akci instantní ovesnou kaši 🙂 S krabicemi mi totiž nešly naládovat do batůžku, takže jsem je do něj musela našťouchat samotné. Kromě pampeliškové lampy jsem si z Ikey dovezla i tento šikovný šuplíček, na který jsem našla tip u Vivi (děkuji moc, fakt se nerada opičím, ale tohle bylo přesně to ono, co můj kosmetický arzenál postrádal)Ještě by to tedy chtělo nějaký pojízdný regál s šuplíky, kam bych ho schovala, aby se do něj neprášilo… Nejvíc nezbytnou věcí, pro kterou jsem do Ikey vyrážela, byla nová židle k…

  • Cestuji

    Pochod do Vitína

    Po několika měsících jsme opět vyrazili na výlet po zaniklých obcích pod Bukovou horou.Projela jsem celou historii blogu a dost se divím, že tady o nich ještě nebyla zmínka, protože bych se vsadila, že už jsme tam letos byli. Jedná se o skupinu zaniklých sudetských vesniček, které se nacházejí v kopcích mezi Zubrnicemi a Malým Březnem a patří mezi ně Stará Homole, Velké a Malé Stínky, samoty Mauerschin a Tscherlaken a středisková ves Vitín. Přístupových cest a okruhů, po kterých se do nich dá vydat, existuje několik a už je mám celkem prochozené.Jsou tam nádherné výhledy do Labského údolí, bohužel pro nás nám je skryla mlha, což už se pomalu…

  • Bydlím

    Dekor: obraz

    Konečně jsem dokončila dlouho rozpracovaný projekt výzdoby mého pokojíčku a dílko konečně visí.Čím víc na něj koukám, tím horší a menší mi připadá, a že vlastně ten volný prostor nad postelí vůbec nezaplnil. Plátno má 80x60cm, ale na té velké ploše se to nějak ztratilo. Asi bude potřeba přimalovat několik dalších… …takže s mou rychlostí tak na dalších sto let práce. Work in progress: A jelikož nejsem nijak originální autor, bez obalu se přiznám, že námět jsem splácala z několika předloh. 1) Z obrázků na motivy Pýchy a předsudku na DeviantArtu, konkrétně tedy tento jeden: http://victorian-novels.deviantart.com/art/Pride-and-Prejudice-162506143 2) Viktoriánské sofa z jakéhosi antik bazoše: http://homeimprovementbasics.com 3) A moji milovaní irští setři,…

  • Řeším

    Dejavu?

    Již při druhé větě tohoto dialogu mi něco nehrálo… měla jsem pocit, že zažívám jakési dejavu. Asi při čtvrté mi to došlo 🙂A jsem hrdá, že i sám velký TGM obdivoval mou milovanou Jane Austenovou, a já se tak nemusím cítit bídně, že jsem celý život louskala jen braky. …a  tímto možná divně zaonačeným úvodem bych chtěla nenápadně nalákat na nový český historický seriál “České století”.  Ti, kteří ve škole dějepis nenáviděli, zřejmě pohrdnou, ale pro nás ostatní je to svátek, neb podobné filmařské počiny se neudávají každý kvartál, spíš tak jednou za dekádu.Po dnešním shlédnutí prvního dílu jsem nadšená, byť to chvilkama bylo lehce utahané a to, jak se…